Průhonický park
Průhonický park založil hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca roku 1885 a budoval jej prakticky až do své smrti roku 1936 (přestože celé průhonické panství prodal roku 1927 československému státu). S mimořádným uměleckým a estetickým citem přetvořil monotonní středočeskou zemědělskou krajinu na park představující dnes vrcholné dílo přírodně-krajinářského slohu evropského významu. Hrabě Silva-Tarouca využil členité údolí říčky Botiče, jeho rybníky i původní porosty s domácími dřevinami. Ty pak obohatil množstvím cizokrajných dřevin. Park doplnil průhledy, vyhlídkami i volnými loukami. Na skalnatých partiích nad Botičem vybudoval rozlehlé Alpinum.
Mimo významu umělecko-historického je park cenný i dendrologicky jako sbírka domácích a introdukovaných rostlin - okolo 1500 taxonů a kultivarů dřevin (1200 listnatých a 300 jehličnatých) a 600 taxonů a kultivarů trvalek. Nejznámějším rodem pěstovaným v průhonickém parku je pěnišník - Rhododendron, okolo 8000 kusů ve 100 taxonech a kultivarech.
Celková rozloha parku je 250 ha, délka parkových cest je cca 23 km.
K Průhonickému parku patří také cenné genofondové sbírky a dendrotéka - sbírka šišek.
Park je v posledních letech útočištěm četných rostlinných i živočišných druhů, jež se sem uchylují z okolní krajiny narušené překotnou výstavbou.Uchování značného genofondového bohatství rostlin, hub a živočichů umožňují vhodné podmínky v parku. Na jeho území zůstavají zachována cenná lesní a luční společenstva.
Průhonický park je zařazen do seznamu kulturních památek I. kategorie a do soupisu historických zahrad, vydaného mezinárodní organizací ICOMOS.





